"Černý humor je, když máš písek v oku. Morbidním se stává ve chvíli, když máš oko v písku."

Johncroft fanart (testování Twin markerů)

Pondělí v 18:38 | Winter |  Skicák
Vzhledem k tomu, že mám ve čtvrtek narozeniny, tak jsem si za peníze, které mi dala mamka, koupila Twin markery. Původně jsem si chtěla pořídit Copic ciao, ale jednotlivé sady jsou strašně drahé. Raději jsem se poohlížela po cenově přijatelné variantě. Chtěla jsem si pořídit sadu 36 barev, ale v Marketartu jí měly už vyprodanou. Proto jsem si kupovala jednotlivé sady.

Musím říct, že jsou úžasné! Mám jednu sadu pastelovou, druhou s tmavšími tóny a pak jsem si ještě pořídila plěťové a studené šedivé odstíny. K tomu jsem si u nás v Táboře koupila ještě tři markery od Copicu (teplé šedivé barvy + blender). Prodávají je jedině v papírnictví U Tukana po kusech. Kromě nich jsem si ještě pořídila tenkou hnědou fixu od Stabila a bílý lihový popisovač.

Fanart jsem kreslila na silnější papír, protože obyčejnou čtvrtku by úplně prosákly. Prodávají se sice speciální kreslící bloky pro tento typ lihových fix, ale ten jsem si neobjednávala. Papír, na který jsem kreslila má gramáž 320g/m. Ale barva i tak prosákla na druhou stranu. V případě obyčejné čtvrtky by to bylo ještě horší.

Jinak jsem z nich strašně nadšená! Jsou úžasné, skvěle se s nimi kreslí. Akorát se musím krotit, abych je všechny nevypotřebovala hned první týden. Dají se plnit náhradní barvou, ale ještě jsem neviděla žádný český obchod, ve kterém by se prodávala.

K testování jsem si zvolila fanart na pár John Watson/Mycroft Holmes ze Sherlocka od BBC. Ano, je sice poněkud netradiční, ale poslední dobou se mi tihle dva dostávají pod kůži.

 

O lásce a válce - díl druhý

Neděle v 23:24 | Winter |  Povídky
Fandom: M*A*S*H*

Žánr: Slash, hetero, romantika

Přístupnost: 13+

Páry: Charles Emerson Winchester III./Hawkeye Pierce, Otec Mulcahy/OC

Autorčina poznámka: Další kapitola O lásce a válce. Charles je jmenován dočasným velitelem tábora a musí se vypořádat s nepříjemnostmi, které mu jeho nová funkce přináší.


Děkuji mnohokrát Majuar za úžasný komentář k první části! Jsem za něj opravdu ráda!


Charles Emerson Winchester III. seděl za stolem plukovníka Pottera a užíval si své první hodiny coby velitel celého tábora. Kouřil doutník a popíjel burgundské víno, které mu poslala Honorie. Mrzelo jej, že se jedná pouze dočasnou funkci. Tahle práce by se mu líbila. Ticho v kanceláři narušovalo Klingerovo psaní ve vedlejší místnosti. Hlasité ťukání napovídalo, že desátník dělá všechno, co mu nařídil. Chtěl mít stručný přehled o stavu zásob. Pokud by něco chybělo, musí o tom vědět. Klinger však najednou svojí práci přerušil a vešel do jeho malého království.

"Pane, máme tu problém! Udělal jsem přehled zásob - tak jak jste si poručil - a zjistil jsem, že nám dochází éter a penicilín. Nemusím vám doufám vysvětlovat, jaká katastrofa by to byla, kdyby došly," vysvětloval ten pošuk v kostýmku své matky.

"Cože? Myslel jsem, že jich máme ještě dost. No nic. Musíš je nějak sehnat," poručil. Jeho první důležité rozhodnutí! Tohle byla paráda. Klidně by jej komandoval celičký den. Major vstal a šel za ním. Rád by viděl, jak se tady shánějí léky.

"Fajn, zavolám Sparkymu," řekl Max. Za chvíli už vytáčel číslo na ústřednu. Dlouho se Sparkym nemluvil, protože za sebe měl náhradu. Zlomil si nohu, když utíkal k jednomu důležitému hovoru z Pentagonu. Uklouzl na vytřené podlaze. Nešťastná náhoda. Vzal to za něj nějaký mladý voják z nějakého amerického vidlákova, který pomalu ani netušil jak vypadá telefon.

"Sparky? Sparky! Nazdar kamaráde, už dlouho jsme spolu nemluvili! Tak co, jak se máš?" vyzvídal Klinger. To si snad dělá legraci. Jedná se tady o extrémě důležitou věc a oni spolu tlachají jako dvě paničky, které se dlouho neviděli!

"Klingere..."zašeptal výhružně.

"Jasně, šéfe, hned to bude...hele Sparky, máme tady malý problém. Dochází nám éter a penicilín a rád bych věděl, kolik to bude stát," To snad nemyslí vážně?! On bude vyjednávat o ceně? Domníval se, že zásoby sem přijdou automaticky. Očividně byl hodně naivní.

"Ok. Zkusím najít něco, co by se dalo vyměnit. Ale potom je nám musíte rychle zaslat, protože bez éteru nemůžeme operovat, jasné? Fajn, měj se!" Max položil sluchátko. Podíval se na Charlese s vážnou tváří.

"Špatné zprávy majore. Musíme sehnat něco na výměnu. Nedívejte se na mě takhle! Já ta pravidla nevymyslel. Pokud něco na oplátku nepošleme, tak zásoby dorazí až za dlouho. Mimochodem, to je burgundské, co pijete v kanceláři?" zeptal se zvědavě Klinger.

"Ať tě to ani nenapadne, ty jeden toledský opičáku!" varoval jej Charles. Dárky od Honorie byly jednou z mála spojek s civilizovaným světem.

"Ale víte, kolik tím zachráníte životů? Kolik jich je?" vyzvídal.

"Celá bedna. Plus tři krabice belgických pralinek!"

"Výborně!Takové věci tu mají cenu zlata! Dejte mi je a já zařídím, aby všechno dorazilo v pátek v pořádku," řekl spokojeně Max.

"Nenávidím tě!" prskal vztekle Winchester.

"Obchod je obchod."

"Šach!" oznámil s úsměvem Hawkeye. Seděl v Bažině společně s Hunnicuttem a hráli Opilé šachy. Tuto hru vymysleli minulý týden. Pravidla byla velmi jednoduchá: hráli se jako normální šachy, avšak za každou vyhozenou figurku se musel dotyčný člověk napít skleničky destilátu z Kolony. Ke konci už ani nedokázali dělat správné tahy po políčkách. BJ si povzdechl a dolil si další alkohol.

Věděl, že je v koncích. Hawkaye mu zablokoval všechny únikové cesty. Ano, mohl zachránit krále tím, že se z černého políčka přesune na bílé, které se nacházelo u samého okraje šachovnice. Ale v dalším tahu mu jeho přítel dá lehce mat černou královnou.

"Vzdávám se! Ta šachovnice se houpe," řekl světlovasý doktor. Dotkl se prstem špičky svého krále a položil jej.

"Tohle není zábava. To jsi nemohl počkat na šach a mat?" vztekal se Hawkeye. BJ jen pokrčil rameny a na ex vypil všechen alkohol, jenž se nacházel v poloprázdné láhvy, do které nalévali své výtvory.

"Pojďme dělat něco smysluplnějšího!" navrhl BJ.

"Smysluplnějšího? V tomhle stavu? Co takhle zase drbat našeho majora s modrou krví?" zeptal se Hawkeye a natáhl se na rozvrzanou vojenskou postel. Dal si ruce za hlavu.

"Čteš mi myšlenky. Otázka měsíce: kdo je ona záhadná H., kterou zmiňuje ve svém deníku?" uvažoval nahlas Hunnicutt.

"Napadá mě pouze Margeret. I když mě to nijak nepřekvapuje. Párkrát jsem zahlédl, jak po ní hází očkem. Hlavně, když se ohýbala," šklebil se jeho kamarád.

"Hele, to není žádný pořádný důkaz! Každý chlap v táboře se na ní rád podívá! Musíme jej sledovat až budou spolu. Pokud spolu něco mají, tak dříve nebo později udělají chybu," navrhl BJ. Hawkeye s jeho nápadem nadšeně souhlasil.

"Musíme být ve střehu!" upozornil.

"Ve dne v noci!"

"Nezamhouříme oči!" prohlásil rozhodně kapitán Pierce.

"Ani na vteřinu!"

"Beru tě za slovo," dodal s úsměvem BJ.


Vypadalo to, jako kdyby obě strany zmoudřely a konečně přestaly válčit. Ovšem na jak dlouho? Doktoři i sestry mohli dva dny nerušeně odpočívat. Winchestrovi připadalo, že je tu až moc velký klid. Na základě jeho zkušeností to nebylo dobré. Ještě pár hodin a do tábora dorazí taková spousta raněných, že na ně nebudou stačit. Kéž by se mýlil!

Spolupráce s Klingerem probíhala kupodivu hladce. Stačilo zvýšit hlas a z Maxe se vmžiku stala tryskomyš. Udělal vše dobře, rychle a za velmi krátkou dobu. Takhle se na něj musí! Měl by mít nad sebou pevnou ruku! Dokonce mu nařídil, aby přestal nosit to příšerné dámské oblečení. Sice dělal obličeje, ale rozkaz byl rozkaz.

"Pane, mohu s vámi mluvit?" zeptal se Klinger, který nakoukl do kanceláře. Opravdu už nenosil ženské šaty. Místo nich si vzal tmavé kalhoty, košily a baseballovou čapku s velkým T. Trouba. Copak opravdu neví, jak se má v armádě oblékat? Co kdyby přišla inspekce?

"O co jde, Maxi?"

"Volala zdravotní sestra Jane Simpsonová ze sirotčince. Hrozí, že je budou zase bombardovat. Potřebuje tu na pár dní zůstat, " vysvětloval Klinger. Charles si uvědomil, co se děje. Dočasný klid skončil. Zanedlouho dorazí další ranění.

"Ach bože. Řekni jí, ať okamžitě přijede. Spoj mne ihned s Potterem, jasné?!" poručil.

Jednání s plukovníkem netrvalo dlouho. Charles Pottera obeznámil s evakuací sirotků. Zajímala jej i zdravotní sestra. Až přijede, tak by se s ní rád setkal. Byla nová a ještě s ní neměl tu čest hovořit. Když rozhovor skončil, nechal poslat pro Pierce, Hunnicutta a Margaret. Všichni tři poslouchali jeho příkazy. Nepřijímali sirotky poprvé. Scénář jejich příjezdu byl pokaždé stejný. Museli hlavně připravit lůžka navíc. Každá pomoc se hodila. I on vyšel ze své kanceláře a přidal ruku k dílu. Do Bažiny se vešly dvě postele. Kdyby si BJ a Hawkeye občas uklidili ten svůj svinčík, uvolnilo by se místo ještě pro jednoho.

S těžkým srdcem vzal krabice s burgundským a pralinkami. Doma se sice jednalo o luxusní zboží, ale pořád to bylo jídlo, které si mohli úspěšní a bohatí odpustit. Na černém trhu měly obrovskou cenu. Alespoň pro ně. Kolik lidí mohl díky nim zachránit? Navíc mu všechno přišlo tak strašně absorudní. Pár krabic rozhodovalo o tom, jestli jejich ranění přežijí nebo ne.



O lásce a válce - díl první

Neděle v 19:29 | Winter |  Povídky
Fandom: M*A*S*H*

Žánr: Slash, hetero, romantika

Přístupnost: 13+

Páry: Charles Emerson Winchester III./Hawkeye Pierce, Otec Mulcahy/OC

Autorčina poznámka: Tento slash na M.a.s.h. jsem chtěla napsat dávno. Nyní mám více času a spoustu nápadů na povídky. O lásce a válce jsem psala jako poctu Majuar, která vytvořila úžasné fanfikce na Charlese a Hawkeyho. Já Winchestera zbožňuji a když jsem narazila na její příběhy, opravdu mne potěšily. Doporučuji vám, aby jste si je přečetli!

Povídka je psána z různých úhlů pohledů. Přístupnost od třinácti let jsem dala kvůli poslední části, která bude docela drsná (nebude se však jednat o sex) a nemyslím si, že by mohla být vhodná pro mladší čtenáře. Chtěla jsem do povídky také zakomponovat syrovost války, tak, jak to kdysi dělali tvůrci seriálu. Protože M.a.s.h. nebyl jen o vtípkách a žertících.

V příběhu najdete různé narážky na mé oblíbené epizody. Jsem zvedavá, jestli někdo v jednotlivých kapitolách objeví všechny.



Začátek podzimu v severní Koreii patřil mezi nejnáročnější. Každou chvilku do 4077 přilétaly vrtulníky plné raněných mladých vojáků z fronty. Komunisté útočili jako šílení. Fronta postupovala rychle. I obyvatelé Mashe museli měnit stanoviště. V posledních měsících se stěhovali každou chvilku směrem na jih. Oblast, kterou komunisté zabrali, nebyla nijak malá. Plukovníka Pottera jejich aktivita značně znepokojovala. Ale nechtěl nic dát najevo. Nerad by své přátele vyděsil. Na velitelství se vážně mluvilo o tom, že by Severokorejci s Rusy a Číňany mohli znovu napadnout Soul. Tak jako v padesátém prvním.

Potter si dal za úkol udržet morálku svých lidí. Museli fungovat za každou cenu, i kdyby nad jejich hlavami lítaly rakety. Avšak tentokrát si ukousl až moc velké sousto. Navenek se choval sebejistě, ale uvnitř se třásl strachy jako malý kluk. Nechtěl o nikoho přijít. Dával by si to za vinu do konce života.

Možná proto dovolil Hawkeymu a Hunnicuttovi dělat drobné žertíky. Chápal je. Nejraději by se k nim přidal, ale musel si zachovat tvář. Některé věci považoval za opravdu legrační. Například když Charlesův deník doplnili o zajímavé kresby. Tenkrát se od srdce smál, když viděl, jak je major v hnědém županu honí kolem Bažiny a hlasitě nadává.

"Vy šašci! Vy zatracení mizerové! Kdo vám dovolil lézt do mých soukromých věcí?! Počkejte až se mi dostanete pod ruku...vy...vy..." Winchester se musel na chvíli zastavit, protože díky své nadváze sotva popadal dech. Opíral se o kolena, zatímco BJ s Hawkeyem čekali, až je zase začne honit.
"Ale no tak Charlie, musíš uznat, že s naším uměním je tvůj deníček mnohem zajímavější. Předtím to byla taková nuda!" vysvětloval tmavovlasý doktor. Charles nikdy nepochopil, jak mohlo takové tele být tím nejlepším chirurgem, jakého kdy poznal. Některé věci pro něj zůstavaly záhadou. Ten člověk neměl úctu před ničím.
"Jo! Ale musíme přiznat, že nás zaujal. Kdo je třeba ta tajemná H., kterou tak strašně miluješ?" zeptal se nevinně BJ. To už Charlesovy ruply nervy. Vyzul jednu kostkovanou papuč s bambulí a hodil jí na vysokého chirurga s blonďatými vlasy. Minul.
"Těsně vedle. Co říkáš kamaráde, nezaplatíme mu kurzy střelby? Třeba tě příště trefí z méně jak dvou metrů," navrhl Hawkeye.
"Báječné! Začneme se sbírkou hned zítra!" usmál se BJ.
"TÁHNĚTE OBA K ČERTU!"
"Jak si přeješ!" ušklíbl se Hawkeye. BJ mu nabídl rámě a jeho nejlepší přítel do něj vložil svoji ruku. S povznsenými výrazy se vydali na pooperační. Charles se postavil na jednu nohu a oprášil si z bosého chodila hlínu. Nazul si zahozenou papuč. Poté se obořil na hlouček sester, které celé představení s pobavením sledovaly.
"Zábava skončila!" prsk major a vydal se stejným směrem, jako před chvílí jeho spolubydlící.

Potter se usmíval. Opravu by jej zajímalo, kdo byla jeho tajná láska. H...kdo z nich má jméno či přijímení začínající na toto písmeno? Margaret. Mohl by ji tajně milovat? Nebo je to třeba nějaká Japonka, kteoru poznal na nedávné dovolené v Tokiu? Charles s jednou asiatkou už kdysi chodil. Stalo se to krátce po jeho příjezdu. Jenže zjistil, že je to největší rozhoďnožka v celé Koreji. Nikdy neměl na ženy štěstí.

"Volal jste mě, ó nejvyšší?" jeho myšlenky přerušil Klinger, který vtrhl do jeho kanceláře jako uragán. Měl na sobě modré krajkové šaty a zářivé oranžové lodičky. Vražedná kombinace. Potter v duchu protočil oči. Zároveň mu ho bylo trochu líto. Paragraf osm nikdy nedostane. Šílenec, který předstírá šílenství není šílenec.

"Ano. Vyhlaš rozhlasem, aby se všichni velící důstojnící okamžitě dostavili do mé kanceláře. Potřebuji jim sdělit důležitou věc. Ty tu budeš taky," nařídil.

"Rozkaz, pane!" zasalutoval Klinger.

O pár minut později se celým táborem rozléhal Maxwellův hlas: "Pozor hlášení! Všichni velící důstojníci ať se okamžitě dostaví do kanceláře plukovníka Pottera! Má něco na srdci, tak jej nenechte dlouho čekat. Konec!"


Plukovník Potter během porady sledoval každý Charlesův pohled věnovaný Margaret. Nic však nenasvědčovalo tomu, že by se na ní díval něžněji než obvykle. Buď jí nemiloval, nebo se opravdu snažil, aby se vyhnul jakémukoliv podezření. Majoři přišli jako první. Za okamžik se dostavili Hunnicutt s Piercem. Oba ve veselé náladě a nerozhodil je ani Winchesterův nakyslý výraz, který po nich hodil. Asi jim stále neodpustil ty kresby v deníku. O pár vteřin později přišel do kanceláře otec Mulcahy. Celý hořel touhou vědět, co má plukovník na srdci. No a jako poslední dorazil Klinger. Musel přijít, protože tato záležitost se jej týkala také.

"Tak, když jste všichni dorazili, musím vám sdělit dost závažnou věc: včera odpoledne mi volali z velitelství v Soulu a nařídili mi, abych se dostavil na poradu. Nevím, o co půjde, ale musím přijet, nedá se nic dělat," vysvětloval Potter. Ne, nechtěl jim zatím říct pravdu o tom, že komunisti skutečně připravují útok na jihokorejské hlavní město. Všem tuto zprávu oznámí, až bude skutečně jistá. Nerad vyvolával paniku.

"Musím si vybrat zástupce a chci, aby se jím stal Charles," pokračoval. Všichni se na něj překvapeně podívali. Majorův kyselý výraz nahradil spokojený úsměv.

"Proč to nemůžu být já? Posledně mi to tak šlo!" ozval se Hawkeye.

"Jo, byl to dobrý velitel! S Charliem nebude taková sranda," oponoval BJ.

"Pro tvou informaci mám ty nejlepší předpoklady pro vedení tohoto tábora! Jsem rozený vůdce! Nepřekvapuje mne, že plukovník chce, abych se stal jeho dočasným zástupcem. Vedení polní nemocnice je obrovská zodpovědnost, což vy dva nemůžete vůbec pochopit!" vysvětloval povýšeným tónem major Winchester.

"Uklidni se Charlesi a dobře poslouchej: o jakékoliv závažné věci chci hned vědět! Pokud se bude jednat o neodkladnou záležitost a já nebudu poblíž telefonu, máš povolení jí udělat, ale v nejbližší možné příležitosti vše ohlásíš, jasné?" zeptal se Potter. Charles přikývl.

"Zařídíš, aby chod tábora nebyl nijak závažně narušen. Nerad bych, aby tu během mé nepřítomnosti zavládla anarchie. Proto jej budete všichni na slovo poslouchat. Všichni do jednoho," s těmito slovy se významně podíval na Hawkeyho a Hunnicutta. Oba chirurgové se zatvářili jako neviňátka.

"Jeho slova pro nás budou zákonem!" řekl BJ.

"To chci vidět," dodala sarkasticky Margaret.

"Uvidíš!"

"Nechte toho vy dva. Je všechno jasné?" zeptal se Potter.

"Jasné!" odpověděli všichni.

"Výborně! Cherlesi, tvoje služba začíná za hodinu. Klingere, připrav mi věci a sežeň auto!"

"Ano, pane!" vykřikl Maxwell a šel okamžitě vše zařídit. Velící důstojníci se mezitím rozešli. Jakmile se za Margaret zavřely dveře, Potter si sedl za stůl a povzdechl si. Tohle bude náročný týden. Vůbec netušil, jak bude porada v Soulu probíhat. S velkou pravděpodobností dostanou příkazy ke stěhování. Mezitím se určitě dozví, jak budou boje pokračovat. Další ranění, další desítky hodin na sále.

Nesnášel tuhle práci. Když jej tenkrát vybrali, myslel si, že je to hodně špatný vtip. Ale jakmile přijel do Koreje, tak vtip ztratil veškerou pointu. Ne, že by tahle řezničina byla něco nového. Jenže prošel dvěma světovými válkami a doufal, že konečně bude moci strávit zbytek života v poklidu s Mildred. Tohle si nezasloužila. Vůbec by jej nepřekvapilo, kdyby si našla někoho jiného. Nenáviděl to tady! Pouze jeho přátelé jej drželi nad vodou.
 


Internetové diskuze matek na mateřské dovolené

20. července 2017 v 16:22 | Winter |  Články
Nedávno jsem si z legrace rýpla do své bývalé nejlepší kamarádky, která na Facebooku k fotce svého syna napsala "Jet sem, snet sem.". Když jsem rozluštila, co tím chtěla říct, napsala jsem jí tam poznámku, že píše jako maminy na Mimibazaru. Vážená paninka srandu ani narážku nepochopila, urazila se a blokla si mě. Přitom to bylo takové malé, neškodné trolleníčko. Následně jsem chytla inspiraci na téma tohoto příspěvku. Článek berte jako volné pokračování Jak přežít internetové diskuze. Je to i reakce na tohle video od Kovyho:




Když si občas prohlédnu některé diskuze na serverech pro matky na mateřské dovolené, jen nechápavě kroutím hlavou. Například takový Mimibazar má svůj specifický slovník, o kterém jste určitě slyšeli. Jsou to v podstatě znásilněné zdrobněliny běžných hovorových slov. Jako například mamynka (ta hrubka je tam záměrně), snažilka, hobylka, těhulinka, mimísek, kojo a podobně. Během pročítání tohoto gramatického pekla jsem někdy měla problém přijít na to, co tím chtěly diskutující říct. Některé věty neměly často ani správný slovosled nebo ani nedávaly smysl. Všechno bylo navíc doplněno záplavou tleskajících a smějících se zrůdiček alias smajlíků. Normální člověk dává do komentáře jednoho či maximálně dva. Na Mimibazaru jsou jich celé řady. Čím větší a pestřejší, tím samozřejmě lépe.

Nejsmutnější na celé věci je to, že tyhle ženské mají děti, které se budou jednou učit češtinu ve škole. Ony jim to však nebudou schopné vysvětlit, protože ji neovládají. A pak se ještě budou divit, že z ní jejich děti nosí špatné známky. Napadlo mne i to, že tyto ženské píší tak špatně, protože svůj status musí napsat rychle vzhledem k tomu, že jejich pozornost požaduje řvoucí dítě. Pokud to tak je, tak nesedím u Facebooku a raději se věnuji dítěti, ne? No nic, některé ženské prostě nepochopím.

Mimibazar, ale i třeba Emimino jsou světy samy pro sebe. Řeší se tam někdy i dost citlivé problémy, se kterými bych asi na veřejnost nikdy nešla. Například nemají problém sdílet některé intimní fotografie, jenž mohou poškodit jejich rodiny. Veškeré příspěvky na jejich portálech jsou veřejné a může je vidět kde kdo, což už je samo o sobě velmi nebezpečné. Nehledě na to, že fotky choulostivých situací mohou v budoucnu jejich děti poškodit. Ale tyto matky na to neberou ohled. Vina je ovšem v jejich špatné internetové gramotnosti. Kdyby jim někdo vysvětlil, že sdílet jakékoliv intimnosti s veřejností není košer, věřím, že by více než polovina fotek zmizela.

Docela mne zaráží, jakým způsobem jsou schopny stravovat svoje děti. Určitě jste viděli recepty na knedlíky v trojobalu, houskové knedlíky s jahodovým pudinkem (alias posraný patník), párky propíchané špagetami, kečupovou polívku z pravého kečupu, pizzu z rohlíků a podobné hity. Takové jídlo bych maximálně naservírovala svému největšímu nepříteli. Avšak ne milované osobě, na které mi záleží. Že je to nezdravé, musí dojít každé racionálně uvažující osobě. Ale matky na mateřské nemají prý čas vyvařovat. Z vyprávění vím, že třeba moje babička či teta během mateřské v pohodě zvládaly vařit normální jídla a také si nemohly vyskakovat. Takže ono to o financích asi nebude. Spíš o pohodlnosti. Za pár kaček se dají uvařit i velmi dobrá "chudá" jídla. Ne takové blafy. Neoficiálními bohy většiny mimibazarnic jsou Láďa Hruška a Jirka Babica.


Čím větší péro, tím větší úspěch.

Samotnou zajímavou kapitolou je vybavení domácnosti. V oblibě převládají převážně kýčovité věci alias lapače prachu. Tvoří se stylem co dům dal. Například můžete použít toaleťák, bílí papír politý kávou, obyčejné plastové kelímky atd. Technicky "nadanější" maminky rády vytváří fotokoláže v Gimpu. Stáhnou si šablony na Scrapbook (ve slovníku mimibazarnic frý kytík na skrapík) a tvoří o sto šest. Avšak ve finále jsou to většinou opět kýče bez jakékoliv souvislosti. Obsahují primárně dvě témata - lásku a děti. K tomu je použita symbolika jako zamilované labutě, loď plovoucí po jezeře plné leknínů, vznášející se hlavy v obláčku atd. Děti jsou naopak často spojovány s rustikální či květinovou symbolikou.

Nedávno jsem objevila fotografii knihovny zabalené do čistě bílého papíru. Musím říct, že mě to jako studovanou knihovnici dost vyděsilo. Kdyby mi tohle někdo udělal s knihami od Hilského nebo Rowlingové, tak mne na férovku jebne. Ale žádná kniha by si takový osud nezasloužila.



Ovšem za nejděsivější věci považuji salámové figurky a domácí dorty. Salámové figurky jsou výtvorem z párátek, klobás a dalších surovin. Tvoří se však jen při mimořádných příležitostech jako jsou třeba narozeniny. Má to být prý "vtipný" dárek. No, mě tahle legrace připadá dost buranská. Ale to je asi kvůli tomu, že jsem milovnicí suchého britského humoru a tohle nechápu. Celé tvoření má jedno základní pravidlo: čím větší péro z klobásy, tím bude Salámista vtipnější. Aha. Pokud ani obří penis nezabere, navlékněte na klobásu kondom s majolkou. Úspěch zaručen! Facepalm. O kozodortech a zadkodortech se raději ani nezmiňuji.

O něco lepší jsou diskuze na Emiminu, i když ani tam to není žádná hitparáda. Tamější uživatelky věří všelijakým bludům a nesmyslům. Navíc jsem zaregistrovala i diskuzní vlákna, ve kterých byly zakladatelkám dávány rady na to, jak obejít zákon. Nejvíc mne dostal tenhle:


Nedávej úplatky, nedávej úplatky nebo se z toho zblázníš!


Jedna rada do života - práskače nemá nikdo rád. Co mi není rovno, po tom je mi hovno.
Stejně to byl asi osobní spor.

Já jsem zásadně proti úplatkům i udáváním. Copak žijeme v dobách komunismu? Nehledě na to, že uživatelky budou mít průser, pokud se jim na to přijde.

Někdy mi připadá, že některé diskutující si nedokáží poradit ani se základními věcmi. Například jedna se ptala, kdy se dává vysvědčení na základní škole. Na druhou stranu mne velmi zaráží jedna věc - hojné diskuze o domácím násilí. Smutnější na tom je, že některé z nich od násilníka neutečou a ještě jej brání. Na mne by partner vztáhl ruku jen jednou. Avšak překvapilo mne, kolik ženských je ochotno dotyčné pomoci a dává jí třeba kontakty na různé organizace, které jí můžou pomoci. Alespoň k něčemu je Emimino dobré.

Kromě Emimina a Mimibazaru je ještě jedna věc, kterou nejsem vůbec schopná pobrat. Zarazilo mě, že existují někde ženy, co podporují nebo dokonce provozují takzvanou Placentofágii. Že nevíte co to je? Je to trend, který se rozmohl během posledních let. Některé matky jsou hluboce přesvědčeny, že placenta slouží jako zásobárna extra výživových látek a proto jí konzumují ve formě kapslí nebo jako součást koktejlů během poporodních depresí. Jo fakt, tohle jsem si opravdu nevymyslela. Když jsem o tom četla různé články, tak se mi zvedal žaludek. Je to fakt odporné. A já bláhová si myslela, že jakákoliv forma kanibalismu je v tomto státě trestná. Placenta není nic jiného, než biologický odpad. V nemocnici by měla být správně zabavena a spálena. Ne vydávána nějakým šíleným alternativním rodičkám na zpracování.

Stejný humus je i lotosový porod. Nechápu, co může být zdravého na tom, že se dítěti nepřestřihne pupeční šňůra. Ale v diskuzích jsem se dozvěděla, že je to pro miminko to nejpřirozenější, co může být. To určitě. Tyhle matky, které takové bludy podporují, nemají vůbec žádné ohledy vůči svému okolí. I když se budou o placentu během jejího připojení k miminku starat, stále se bude jednat o rozkladající se maso. Jeho zápach a samotná přítomnost je určitě nepříjemná všem lidem okolo. Hlavně během letních měsíců to musí být žůžo.

Tak co, jaký názor máte na internetové diskuze pro matky? A co říkáte na nechutné vaření, Salámisty nebo jejich špatnou češtinu?

---
Zdroj fotografie: mimibazar.cz
Screenshoty z Emimina jsou mé vlastní. 

Prosím o pozornost!

2. července 2017 v 18:33 | Winter |  Fandom
Nakonec jsem se přeci jen rozhodla, že si zkusím natočit svůj první let´s play na hru, kterou dobře znám a prolezla jsem každý její kout. Proto jsem si vybrala MMORPG Guild wars 2, neboť ji hraji od roku 2012. Budu ovšem potřebovat vaší pomoc. Rozhodnete, za jakou rasu budu hrát.

K tomuto miničlánku přikládám video o rasách v Tyrii. Vaším úkolem se bude na něj podívat a rozhodnout, za kterou rasu bych měla hrát. Svoje nápady pište do komentářů. Chtěla bych ještě dodat, že projdu celý příběh za ženu kouzelnického povolání - takže elementalistku, mesmerku nebo necromancerku.

Rasy Tyrie:

Lidé - V Tyrii se nachází poslední lidské království, které nezničili draci ani jiní nepřátelé. Krytanský národ přežívá ve městě Divinity´s Reach a snaží se všemi silami porazit nejvyššího draka Zaithana. Věří v šest bohů. Kombinují technologii s magií.

Norni - hrdá severská rasa kombinující moudrost se silou a vírou v duchy předků. Oproti Asurům a Charrům jsou technologicky slabší.

Charrové - technokratická rasa, nesnáší náboženství a preferují hrubou sílu před věděním.

Sylvari - poměrně mladá rasa podobná dryádám objevující svět kolem sebe. Dávají přednost magii před moderními vynálezy. Jsou velmi přátelští i naivní.

Asury - nejgeniálnější ze všech. Jejich vědění je na velmi vysoké úrovni. Dokázali stvořit mnoho zajímavých věcí jako například obrovské létající město nebo golemy. Jsou však velmi arogatní a myslí si, že jsou mnohem lepší než ostatní.

Titulky si dáte v nastavení videa.


Kam dál

Zdroje obrázků v menu:
http://www.gettyimages.in/
http://thediaryofahufflepuff.tumblr.com/
tumblr.com