"Černý humor je, když máš písek v oku. Morbidním se stává ve chvíli, když máš oko v písku."

Červenec 2015

Ztracen v myšlenkách

31. července 2015 v 17:35 | Winter |  Povídky

Fandom: Jistě, pane ministře

Žánr: Romantika, Slash

Pár: Jim Hacker/Bernard Woolley

Autorčina poznámka: Tak jsem se konečně dokopala k tomu, abych napsala další povídku. Tahle jednohubka mě napadla jen tak. Ale nedalo mi to a musela jsem jí napsat. Jde o krátký souhrn myšlenek Jima Hackra, který dumá nad neobvyklým chováním svého podřízeného a zároveň je zmaten svými pocity. Povídka se odehrává během Oficiální návštěvy.

Nedávno jsem psala e-mail Johnu Nettletonovi (Sir Arnold) a zaslala jsem mu pár informací o povídkách - klasických a slashi - které píší fanoušci v angličtině (v zahraničí je nejoblíbenější pár Jim s Humphreyem). A také něco o fandomu obecně. Velmi ho to zaujalo a když se dozvěděl, že i já píšu slash, tak mě podpořil. :-) A to mě velmi potěšilo, neboť v tom případě má moje práce smysl.

Také bych chtěla moc poděkovat Profesorovi a Majuar, kteří si přečetli mojí minulou povídku a okomentovali ji.

Ale dost řečí, přeji vám příjemné počtení.




Ten pohled. Už zase.

Jim si nebyl jistý, co si má o Bernardových zastřených pohledech myslet. Někdy měl pocit, že jeho poměnkově modré oči jej pronásledují naprosto všude. I ve snech. Pár dní po nástupu do funkce ministra se jednou probudil uprostřed noci, protože se mu zdálo, že místo Annie líbá Bernardovy rty.

Nedokázal usnout, protože se bál, že se mu bude zdát ten samý sen. Ale jednou se přistihl, jak Bernarda nenápadně pozoruje, když psal zápis z jedné schůze. Všiml si, že vše dělá s naprostou přesností a pečlivostí. Jak jeho ruka se zlatým prstenem na prsteníčku píše elegantní písmo a lehce přejíždí po papíře. Viděl jeho soustředění a také pár vrásek na čele. Jako kdyby nad něčím usilovně přemýšlel.

Jak čas plynul, myslel na něj stále víc. Nepříjemné sny se vracely. Ale po nějaké době Jim zjistil, že je postupně začíná akceptovat. Dokonce i v osamocených dnech často přemýšlel nad tím, co jeho asistent právě dělá.

I když mu to připadalo naprosto šílené a věděl, že kdyby svým novým pocitům dal volný průchod, nastala by katastrofa. Nemohl s ním být. Ne v této upjaté a staromódní společnosti.

Jimovy někdy připadalo, že se o něj jeho sekretář až moc stará. Chtěl na něj být milý, ale měl na paměti, že ve skutečnosti je jeho nadřízený Sir Humphrey. Co Bernard dělal, pokud zrovna nebyl na ministerstvu v Jimově přítomnosti? Nejspíš seděl někde v klubu s Humphreym a Arnoldem. Ministr si představoval, jak jim říká vše, co dělá. Tušil, že Humphrey má na ministerstvu špehy. Zastrašuje je? Je to velmi pravděpodobné.

Možná byl svědkem i toho, jak šéf státní správy s tajemníkem ministerstva rozhodovali, zda je dostačujicí pro funkci ministra nebo jej svými intrikami nepřipraví o místo. Nebyl hlupák. I když si to ostatní mysleli.

Byli partnery. Ale zároveň i rivalové, kteří stáli na dvou stranách barikády.

"Pane ministře?" ozval se Bernardův hlas. Jim zvedl oči a pozoroval svého osobního tajemníka.

"Ano, Bernarde?" zeptal se zmatený ministr, který se právě ztratil ve svých myšlenkách.

"Váš řidič čeká, za chvíli pojedete na nádraží," připoměl mu.

Nádraží? Ach ano, musel jet nočním vlakem do Edinburghu, kvůli setkání s Charliem. Nu což, v myšlenách bude pokračovat během cesty. Jenže netušil, co za nepříjemné překvapení si jeho starý spolužák z LSE* připravil.

---

* LSE - London School of Economics. Jim Hacker zde studoval a je mu to velmi často předházováno. Zejména Sir Humphrey si každou chvíly dělá z ministra legraci a vychvaluje své vzdělání na Oxfordu. A také neustále používá latinské citáty, aby jej rozčílil, protože Jim jim vůbec nerozumí.

Zdroj obrázku:

http://fuckyeaminister.tumblr.com/

Zátiší - olejomalba

23. července 2015 v 13:40 | Winter |  Skicák

Z neděle na pondělí jsem kreslila svůj první obraz "olejovými barvami" v Artrage.

Na internetu jsem si našla pár obrázků, které jsem zakomponovala do malby. Rozhodla jsem se pro citron, láhev vína, sedmikrásky a zelené jablko, které jsem nakreslila z hlavy a neměla jsem žádnou předlohu. Chtěla jsem místo jablka přidat rozpůlené jahody, ale nepovedly se mi. Na obrazu jsem pracovala asi šest hodin a naprosto jsem ztratila přehled o čase. Když jsem se poté podívala na hodiny, tak byly čtyři ráno.

Docela problém mi dělá obličej a postava. Ale chci trénovat a naučit se to, protože bych ráda malovala na plátno.


Zdroje obrázků v menu:
http://www.gettyimages.in/
http://thediaryofahufflepuff.tumblr.com/
tumblr.com