"Černý humor je, když máš písek v oku. Morbidním se stává ve chvíli, když máš oko v písku."

O lásce a válce - díl první

13. srpna 2017 v 19:29 | Winter |  Povídky
Fandom: M*A*S*H*

Žánr: Slash, hetero, romantika

Přístupnost: 13+

Páry: Charles Emerson Winchester III./Hawkeye Pierce, Otec Mulcahy/OC

Autorčina poznámka: Tento slash na M.a.s.h. jsem chtěla napsat dávno. Nyní mám více času a spoustu nápadů na povídky. O lásce a válce jsem psala jako poctu Majuar, která vytvořila úžasné fanfikce na Charlese a Hawkeyho. Já Winchestera zbožňuji a když jsem narazila na její příběhy, opravdu mne potěšily. Doporučuji vám, aby jste si je přečetli!

Povídka je psána z různých úhlů pohledů. Přístupnost od třinácti let jsem dala kvůli poslední části, která bude docela drsná (nebude se však jednat o sex) a nemyslím si, že by mohla být vhodná pro mladší čtenáře. Chtěla jsem do povídky také zakomponovat syrovost války, tak, jak to kdysi dělali tvůrci seriálu. Protože M.a.s.h. nebyl jen o vtípkách a žertících.

V příběhu najdete různé narážky na mé oblíbené epizody. Jsem zvedavá, jestli někdo v jednotlivých kapitolách objeví všechny.



Začátek podzimu v severní Koreii patřil mezi nejnáročnější. Každou chvilku do 4077 přilétaly vrtulníky plné raněných mladých vojáků z fronty. Komunisté útočili jako šílení. Fronta postupovala rychle. I obyvatelé Mashe museli měnit stanoviště. V posledních měsících se stěhovali každou chvilku směrem na jih. Oblast, kterou komunisté zabrali, nebyla nijak malá. Plukovníka Pottera jejich aktivita značně znepokojovala. Ale nechtěl nic dát najevo. Nerad by své přátele vyděsil. Na velitelství se vážně mluvilo o tom, že by Severokorejci s Rusy a Číňany mohli znovu napadnout Soul. Tak jako v padesátém prvním.

Potter si dal za úkol udržet morálku svých lidí. Museli fungovat za každou cenu, i kdyby nad jejich hlavami lítaly rakety. Avšak tentokrát si ukousl až moc velké sousto. Navenek se choval sebejistě, ale uvnitř se třásl strachy jako malý kluk. Nechtěl o nikoho přijít. Dával by si to za vinu do konce života.

Možná proto dovolil Hawkeymu a Hunnicuttovi dělat drobné žertíky. Chápal je. Nejraději by se k nim přidal, ale musel si zachovat tvář. Některé věci považoval za opravdu legrační. Například když Charlesův deník doplnili o zajímavé kresby. Tenkrát se od srdce smál, když viděl, jak je major v hnědém županu honí kolem Bažiny a hlasitě nadává.

"Vy šašci! Vy zatracení mizerové! Kdo vám dovolil lézt do mých soukromých věcí?! Počkejte až se mi dostanete pod ruku...vy...vy..." Winchester se musel na chvíli zastavit, protože díky své nadváze sotva popadal dech. Opíral se o kolena, zatímco BJ s Hawkeyem čekali, až je zase začne honit.
"Ale no tak Charlie, musíš uznat, že s naším uměním je tvůj deníček mnohem zajímavější. Předtím to byla taková nuda!" vysvětloval tmavovlasý doktor. Charles nikdy nepochopil, jak mohlo takové tele být tím nejlepším chirurgem, jakého kdy poznal. Některé věci pro něj zůstavaly záhadou. Ten člověk neměl úctu před ničím.
"Jo! Ale musíme přiznat, že nás zaujal. Kdo je třeba ta tajemná H., kterou tak strašně miluješ?" zeptal se nevinně BJ. To už Charlesovy ruply nervy. Vyzul jednu kostkovanou papuč s bambulí a hodil jí na vysokého chirurga s blonďatými vlasy. Minul.
"Těsně vedle. Co říkáš kamaráde, nezaplatíme mu kurzy střelby? Třeba tě příště trefí z méně jak dvou metrů," navrhl Hawkeye.
"Báječné! Začneme se sbírkou hned zítra!" usmál se BJ.
"TÁHNĚTE OBA K ČERTU!"
"Jak si přeješ!" ušklíbl se Hawkeye. BJ mu nabídl rámě a jeho nejlepší přítel do něj vložil svoji ruku. S povznsenými výrazy se vydali na pooperační. Charles se postavil na jednu nohu a oprášil si z bosého chodila hlínu. Nazul si zahozenou papuč. Poté se obořil na hlouček sester, které celé představení s pobavením sledovaly.
"Zábava skončila!" prsk major a vydal se stejným směrem, jako před chvílí jeho spolubydlící.

Potter se usmíval. Opravu by jej zajímalo, kdo byla jeho tajná láska. H...kdo z nich má jméno či přijímení začínající na toto písmeno? Margaret. Mohl by ji tajně milovat? Nebo je to třeba nějaká Japonka, kterou poznal na nedávné dovolené v Tokiu? Charles s jednou asiatkou už kdysi chodil. Stalo se to krátce po jeho příjezdu. Jenže zjistil, že je to největší rozhoďnožka v celé Koreji. Nikdy neměl na ženy štěstí.

"Volal jste mě, ó nejvyšší?" jeho myšlenky přerušil Klinger, který vtrhl do jeho kanceláře jako uragán. Měl na sobě modré krajkové šaty a zářivé oranžové lodičky. Vražedná kombinace. Potter v duchu protočil oči. Zároveň mu ho bylo trochu líto. Paragraf osm nikdy nedostane. Šílenec, který předstírá šílenství není šílenec.

"Ano. Vyhlaš rozhlasem, aby se všichni velící důstojnící okamžitě dostavili do mé kanceláře. Potřebuji jim sdělit důležitou věc. Ty tu budeš taky," nařídil.

"Rozkaz, pane!" zasalutoval Klinger.

O pár minut později se celým táborem rozléhal Maxwellův hlas: "Pozor hlášení! Všichni velící důstojníci ať se okamžitě dostaví do kanceláře plukovníka Pottera! Má něco na srdci, tak jej nenechte dlouho čekat. Konec!"


Plukovník Potter během porady sledoval každý Charlesův pohled věnovaný Margaret. Nic však nenasvědčovalo tomu, že by se na ní díval něžněji než obvykle. Buď jí nemiloval, nebo se opravdu snažil, aby se vyhnul jakémukoliv podezření. Majoři přišli jako první. Za okamžik se dostavili Hunnicutt s Piercem. Oba ve veselé náladě a nerozhodil je ani Winchesterův nakyslý výraz, který po nich hodil. Asi jim stále neodpustil ty kresby v deníku. O pár vteřin později přišel do kanceláře otec Mulcahy. Celý hořel touhou vědět, co má plukovník na srdci. No a jako poslední dorazil Klinger. Musel přijít, protože tato záležitost se jej týkala také.

"Tak, když jste všichni dorazili, musím vám sdělit dost závažnou věc: včera odpoledne mi volali z velitelství v Soulu a nařídili mi, abych se dostavil na poradu. Nevím, o co půjde, ale musím přijet, nedá se nic dělat," vysvětloval Potter. Ne, nechtěl jim zatím říct pravdu o tom, že komunisti skutečně připravují útok na jihokorejské hlavní město. Všem tuto zprávu oznámí, až bude skutečně jistá. Nerad vyvolával paniku.

"Musím si vybrat zástupce a chci, aby se jím stal Charles," pokračoval. Všichni se na něj překvapeně podívali. Majorův kyselý výraz nahradil spokojený úsměv.

"Proč to nemůžu být já? Posledně mi to tak šlo!" ozval se Hawkeye.

"Jo, byl to dobrý velitel! S Charliem nebude taková sranda," oponoval BJ.

"Pro tvou informaci mám ty nejlepší předpoklady pro vedení tohoto tábora! Jsem rozený vůdce! Nepřekvapuje mne, že plukovník chce, abych se stal jeho dočasným zástupcem. Vedení polní nemocnice je obrovská zodpovědnost, což vy dva nemůžete vůbec pochopit!" vysvětloval povýšeným tónem major Winchester.

"Uklidni se Charlesi a dobře poslouchej: o jakékoliv závažné věci chci hned vědět! Pokud se bude jednat o neodkladnou záležitost a já nebudu poblíž telefonu, máš povolení jí udělat, ale v nejbližší možné příležitosti vše ohlásíš, jasné?" zeptal se Potter. Charles přikývl.

"Zařídíš, aby chod tábora nebyl nijak závažně narušen. Nerad bych, aby tu během mé nepřítomnosti zavládla anarchie. Proto jej budete všichni na slovo poslouchat. Všichni do jednoho," s těmito slovy se významně podíval na Hawkeyho a Hunnicutta. Oba chirurgové se zatvářili jako neviňátka.

"Jeho slova pro nás budou zákonem!" řekl BJ.

"To chci vidět," dodala sarkasticky Margaret.

"Uvidíš!"

"Nechte toho vy dva. Je všechno jasné?" zeptal se Potter.

"Jasné!" odpověděli všichni.

"Výborně! Cherlesi, tvoje služba začíná za hodinu. Klingere, připrav mi věci a sežeň auto!"

"Ano, pane!" vykřikl Maxwell a šel okamžitě vše zařídit. Velící důstojníci se mezitím rozešli. Jakmile se za Margaret zavřely dveře, Potter si sedl za stůl a povzdechl si. Tohle bude náročný týden. Vůbec netušil, jak bude porada v Soulu probíhat. S velkou pravděpodobností dostanou příkazy ke stěhování. Mezitím se určitě dozví, jak budou boje pokračovat. Další ranění, další desítky hodin na sále.

Nesnášel tuhle práci. Když jej tenkrát vybrali, myslel si, že je to hodně špatný vtip. Ale jakmile přijel do Koreje, tak vtip ztratil veškerou pointu. Ne, že by tahle řezničina byla něco nového. Jenže prošel dvěma světovými válkami a doufal, že konečně bude moci strávit zbytek života v poklidu s Mildred. Tohle si nezasloužila. Vůbec by jej nepřekvapilo, kdyby si našla někoho jiného. Nenáviděl to tady! Pouze jeho přátelé jej drželi nad vodou.
 


Komentáře

1 majuar majuar | 13. srpna 2017 v 20:06 | Reagovat

Já... já... já jsem momentálně nejnadšenější člověk na světě. Miluju MASH, miluju Hawkeyeho, miluju Winchestera i všechny ostatní... Opravdu přetékám radostí, že tohle píšeš. Povídek na MASH je tak hrozně málo, a že ses rozhodla psát zrovna tenhle pár... <3 Nádhera, vážně, jsem strašně nadšená a natěšená na pokračování :D

"Volal jste mě, ó nejvyšší?" -> tohle ve mně vyvolalo zároveň neuvěřitelnou smršť emocí včetně nostalgie a také záchvat smíchu. Jsem prostě strašně nadšená <3 Moc se mi to líbí. Děkuju.

2 Winter Winter | Web | 13. srpna 2017 v 21:03 | Reagovat

[1]: Děkuji mnohokrát za úžasný komentář! Opravdu mi udělal obrovskou radost!:-) Pokračování se už píše a opravdu se snažím, abych se co nejvíce přiblížila charakteristice původních postav a to včetně vtípků. Proto jsem moc ráda, že tě Klingerova hláška rozesmála. Jinak plánuješ napsat ještě něco na  Charlieho a Hawkeye? Prosím, bylo by to úžasné!

3 majuar majuar | 13. srpna 2017 v 21:48 | Reagovat

[2]: Určitě ještě něco bude, já se ke všem svým oblíbeným párům ráda vracím. Mám dokonce ještě dvě povídky na ně nezveřejněné, protože mi nepřišly extra dobré, ale tak... Třeba na ně s odstupem času změním názor a uploadnu je :)

4 ester ester | 20. srpna 2017 v 10:32 | Reagovat

Prvy raz citam nieco na tento par a vyzera to zaujimavo, Mash som pozerala strasne davno, ale to vobec nevadi, ze si takmer nepamatam kto je kto☺

5 Karin Karin | 25. srpna 2017 v 13:51 | Reagovat

Milují povídky na MASH dík.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Zdroje obrázků v menu:
http://www.gettyimages.in/
http://thediaryofahufflepuff.tumblr.com/
tumblr.com