"Černý humor je, když máš písek v oku. Morbidním se stává ve chvíli, když máš oko v písku."

O lásce a válce - díl třetí

25. srpna 2017 v 22:19 | Winter |  Povídky
Fandom: M*A*S*H*

Žánr: Slash, hetero, romantika

Přístupnost: 13+

Páry: Charles Emerson Winchester III./Hawkeye Pierce, Otec Mulcahy/OC

Autorčina poznámka: V dnešní poznámce bych chtěla moc poděkovat Majuar, která mi věnovala povídku k narozeninám na tento slashový pár! Díky moc! Vím, že jsem v komentáři psala, že další kapitolu uveřejním s malým překvapením. Co jsem slíbila, to jsem také udělala. Nakreslila jsem fanart na Zemětřesení. Ta kapitolovka se mi opravdu líbila. Je to menší spoiler, protože jsem namalovala Charlese a Hawkeyho, jak spolu odpočívají poté, co se pomilovali. Zkoušela jsem nový styl kreslení a docela se mi zamlouvá. Přesně tak jsem si ty dva představovala, když jsem si ten příběh četla.


P.S.: To fialové srdíčko jsem si opravdu odpustit nemohla :-).

Sirotci dorazili do tábora sotva tři hodiny poté, co Charles hovořil s plukovníkem Potterem. Stejně jako ostatní, i on přiložil ruku k dílu a pomáhal dětem z nákladního vozu. Společně s nimi dorazila i sestra Jane Simpsonová. Mohlo jí být lehce přes třicet let. Měla husté ryšavé krátké vlasy a unavené čokoládově hnědé oči. Vzala si na sebe sepranou košili a kalhoty, které se mohly klidně umazat.

"Ani nevíte jak jsem Vám vděčná za to, že nám pomáháte!" řekla Wichesterovi, když vyložili všechny děti a společně s Klingerem je rozdělili do stanů. Bažina získala dva nové obyvatele - devítiletého kloučka a sedmiletou holčičku. Překvapilo jej, že mluví anglicky. Nejspíš je učila slečna Simpsonová.

"To nic není slečno, vždy vám rádi pomůžeme. Mimochodem, ty děti vypadají hladově. V kuchyni pro ně máme přichystané jídlo a mléko."

"Děkujeme mnohokrát! Ještě bych zapoměla...až potkáte Francise...tedy Otce Mulcahyho, můžete mu prosím vyřídit, že bych s ním ráda mluvila?" zeptala se Jane. Charlesovi neušlo, že se červená.

"Ano, vyřídím mu to. Teď mě prosím omluvte, musím dohlédnout na ostatní," rozloučil se major. Po celý zbytek dne uvažoval nad tím, jestli Francis a Jane spolu něco mají. Když otce odchytil a vyřídil mu vzkaz, celý se rozzářil jako sluníčko. Že by tu Jane měl opravdu rád? Nu což, i kněz měl právo na lásku. Církevní celibát považoval za nesmysl a nikoho nesoudil. I on sám miloval člověka, kterého milovat nesměl.

Charles ležel na posteli. Vedle něj u lůžka klečel Hawkeye. Pierce měl jednu ruku na jeho hrudníku. Starší chirurg jí překryl svojí a hladil palcem. Nemluvili. Slova nebyla nutná. Jen si vychutnávali přítomnost jeden druhého. Nikdy mu neřekl, jak moc jej miluje. Všechny ty věty, které napsal do deníku, patřili jemu. Schválně se o něm ovšem zmiňoval v ženském rodě. Nikdy nevěděl, kdo se může hrabat v jeho věcech. Co kdyby zase přijel ten magor Flagg a začal všechny podezírat ze spolupráce s komunisty? Co kdyby během svého šmejdění náhodou objevil, že je na muže? Za chvili by to věděl každý voják v Koreji. Jeho kariéra by byla ohrožena. To nehodlal dopustit!

Jak se Hawkeymu podařilo dešifrovat jeho slova? Došel mu skrytý význam jeho vyznaní? Jak? Jak je to možné? Vážně byl tak strašně neopatrný?

"Jsi velmi špatný lhář, víš to?" usmál se muž klečící u lůžka. Charles se propadal hanbou. Byl tak zbabělý...

Hawkeye se naklonil. Byl tak blízko. Nebezpečně blízko. Mohl se utopit v jeho překrásných modrých očích. Nikdy jej nepřestalo udivovat, kolik v nich viděl dobra. Mladší doktor nejprve políbil Charlesovu ruku, která zakrývala tu jeho. Tušil, co bude následovat. Zavřel oči, když se jejich rty dotkly. Na nic už nemyslel.

"Charlesi! Charlesi, vstávej! Nemůžeš tady takhle chrápat!" volal nějaký ženský hlas. Vzápětí si uvědomil, že je to Margaret. Jakmile se probral, cítil, jak s ním třese. Došlo mu, že je na pooperačním a že si udělal polštář ze záznamů svých pacientů. Bolelo jej za krkem. Kdy krucinál usnul? Muselo to být poté, co strávil na sále nejméně deset hodin. Pár hodin po sirotkách totiž dorazili ranění. Stalo se to, co předpokládal. Takový chaos tu ještě neměli. Nevěděl, kam dřív skočit. Naštěstí Jane Simpsonová děti skvěle zvládla. Poslechly jí na slovo a nedělaly žádné potíže.

"Promiň Margaret, půjdu si lehnout do Bažiny," řekl Winchester.

"Dobře, vezmu to za tebe. Dej se pořádně do kupy, vypadáš hrozně!" S těmito slovy vrchní sestra odešla zkontrolovat pacienty s vážným poraněním. Charles jí uposlechl. Vydal se směrem k Bažině. Celý tábor se ponořil do tmy. Zvedl hlavu k obloze. Na nebi nebyl jediný mráček. Dokonce viděl i část ramene Mléčné dráhy, kterak se třpytí jako hromada rozhozených démantů na černém suknu. Úžasný pohled. Takový výjev nikdy v Bostonu neuvidí. Bylo tam až příliš světelného znečištění.

Chvíli se kochal hvězdami, avšak poté se vydal dál. Jen tak se procházel, protože se mu do stanu ještě nechtělo. Poslední dobou se vyhýbal osobnímu problému jménem Hawkeye Pierce. Když zjistil, že se do něj zamiloval, tak jej to šokovalo. Od té chvíle s ním nedokázal být sám v jedné místnosti. Buď byl příliš rozrušený nebo mu vadila každá sestřička, se kterou Hawkeye flirtoval.

Za své city se hluboce styděl. U Winchesterů se ještě nikdy nestalo, že by se některý člen zamiloval do osoby stejného pohlaví. Co by tomu řekli lidé ze slušné společnost? Charles Emerson Winchester III. z privilegované bostonské rodiny preferuje muže! Svoje příbuzné by společensky znemožnil i zostudil. Nenáviděl své postavení a ještě více nenáviděl společenské předsudky, které mu znemožňovaly být tím, čím chtěl. I na tu pitomou lékařskou fakultu šel kvůli otci. Kdyby studoval práva nebo jakýkoliv jiný obor, nikdy by neskončil v takové díře. Na druhou stranu by se však nikdy nesetkal se svojí láskou.

Často o Piercovi sníval. Jeho sny postupem času nabíraly explicitních podob. Ze začátku jimi byl naprosto šokovaný. Ale později je akceptoval a těšil se na ně. Avšak druhý den se Hawkeymu nedokázal podívat do tváře. Mladší doktor vůbec netušil, co se děje. Nachápal, proč je na něj naštvaný, když mu nic neprovedl.

Charles ještě nějakou dobu bloumal mezi stany a přemýšlel o Piercovi, než se konečně vydal do Bažiny. Jakmile otevřel dveře, uviděl, jak objekt jeho touhy vypráví dvěma korejským sirotkům pohádku. Děti nadšeně poslouchaly a když skončil s vyprávěním, chtěly si dát nášup.

"Ještě! Ještě!" škemraly.

"Fajn. Teď jsi na řadě ty," řekl Hunnicuttovi.

"Proč by jí nemohl vyprávět Charles? Já už mám svoje kolo za sebou!"

"Hele, vypadám snad jako nějaká pohádková babička? Ne. Jsem utahaný chirurg, který má za sebou deset hodin řezničiny a šití. Nechte mě spát!" zamručel Winchester.

"Charlesi, nemysli si, že jsi unavený jen ty. My toho máme také dost. Ale buď tak laskav a pověz jim alespoň jednu. To tě opravdu nezabije," řekl Hawkeye. Winchester se nakonec nechal přemluvit.

"Tak dobře. Co chcete slyšet? Červenou karkulku? O holčičce a třech medvědech?"

"Ne, to už nám vyprávěla teta Jane. Chceme nějakou novou!" vysvětlilo děvčátko.

"A co Čaroděje ze země Oz? Znáte to?"

"Ne," zakroutil hlavou chlapec.

"Výborně!"

"To jsem zvědav, jak to bude ve tvém podání vypadat," zajímal se BJ.

"Vsadím se, že Dorotka bude nafrněná zbohatlice, která se přidá ke Zlé čarodějnici a z Lízátkové guildy si udělá sluhy," odvětil Hawkeye.

"Běžte oba do háje. Takže...bylo nebylo, v Kansasu kdysi žila jedna holčička, která se jmenovala Dorotka. Bydlela na farmě s tetou a strýčkem. Její rodiče zemřeli, když byla ještě maličká. Teta i strýček pracovali po celý den a domů chodili nesmírně unavení. Neměli na ní ani trochu času, i když jí hluboce milovali a rádi by se jí věnovali. Aby nebyla tak osamělá, darovali jí pejska Tota. Zanedlouho se z nich stala nerozlučná dvojice. Dorotka si život bez pejska nedokázala představit. Hráli si spolu dlouhé hodiny na louce dál od farmy. Jednou se však uprostřed jejich hry začal zvedat vítr. Dívenka uviděla, jak se na obzoru objevilo obrovské černé tornádo. Okamžitě utíkala k farmě a Toto jí byl v patách. Doma hledala tetu i strýčka, avšak ti se společně s pomocníky ukryli ve sklepě. Dorotka na nic nečekala a chtěla se k nim schovat. Jenže dveře sklepa byly pevně zamčené! Nemohla je otevřít. Začala křičet, ale nikdo jí přes burácející vítr nemohl slyšet..."

Hawkeye se přistihl, jak společně s dětimi a Hunnicuttem hltá každé Charlesovo slovo. Čaroděje ze země Oz miloval. Rád tento příběh četl jako dítě pod peřinou s baterkou v ruce, když už měl dávno spát. I dětem se tato pohádka moc líbila. S napětím poslouchaly, jak dívenku odneslo tornádo do země Oz. Fandily jí a bály se, když jí Zlá čarodějnice uvěznila ve svém sídle. Zamilovaly si Glindu, Plecháče, Strašáka i Zbabělého lva. Avšak kvůli únavě nevydržely až do konce. No nic, v pohádce budou pokračovat zítra.

Charles je přikryl vojenskou dekou. Poté se převlékl, pozhasínal světla a konečně ulehl do postele. Měl toho už dost. Nejraději by usnul hlubokým spánkem a spal by několik dní v kuse jako Šípková Růženka.


Fanart k Zemětřesení.
 


Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 26. srpna 2017 v 9:34 | Reagovat

Seriál MASH mám velmi ráda, a tvá fanfikce o zatím jednostranné lásce se mi moc líbí!

2 Zia Zia | 26. srpna 2017 v 9:46 | Reagovat

Krásna poviedka :)
Teším sa na pokračovanie.

3 ester ester | 26. srpna 2017 v 11:36 | Reagovat

Charles sa tak krasne zamilovane trapi. Som zvedava, co na to jeho laska a ci a ako to zisti ☺

4 Karin Karin | 26. srpna 2017 v 21:06 | Reagovat

Krásna povídečka jsem zvědavá jak to skončí.

5 majuar majuar | Web | 27. srpna 2017 v 11:35 | Reagovat

Moc, moc pěkné :3 Těším se, co bude dál, a ten obrázek je parádní :3 Fakt se ti povedl.

6 Naerikil Naerikil | E-mail | Web | 12. září 2017 v 13:33 | Reagovat

Chudák Charles. No jsem zvědavá, jak to s ním dopadne.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Zdroje obrázků v menu:
http://www.gettyimages.in/
http://thediaryofahufflepuff.tumblr.com/
tumblr.com